čtvrtek 10. června 2010

New York!

New York - Times SquareNew York City. Jedno (a možná jediné) místo, bez jehož návštěvy bych Spojené státy prostě nemohla opustit. Od první chvíle, kdy jsem vystoupila z autobusu na jeho půdu jsem věděla, že tohle město bude zas úplně jiné než všechna ostatní, která jsem zatím navštívila. Nebo respektive - tohle město má něco ze všech měst. Je hrozně různorodé a našli byste tu, jsem si jistá, cokoli na co byste si vzpomněli. Jiná otázka samozřejmě je JAK to najít a jak dlouho by to trvalo. Musím říct, že když jsem se po příjezdu najednou ocitla někde uprostřed Čínské čtvrti, sama, jen s nakreslenou mapkou a popisem, jakým metrem se dostat do mého hostelu, docela mě to děsilo. Můj první pocit byl, že tady v životě nenajdu cestu vůbec nikam :). Naštěstí, jak se ukázalo, to nebylo až tak tragické. Najít v Čínské čtvrti nejbližší stanici metra a dojet k hostelu jsem zvládla překvapivě bez problémů. První den jsem po městě sice trochu bloudila a připadalo mi nesmírně zmatené, ale pak jsem si postupně na ten všudypřítomný chaos a davy (DAVY) lidí zvykla a začala jsem se tu cítit mnohem jistěji.

neděle 6. června 2010

Filadelfie

Filadelfie je od Washingtonu vzdálená přibližně dvě a půl hodiny jízdy autobusem, něco přes 200 km. Cesta s čínskou autobusovou společností byla naštěstí bezproblémová. Hostel, ve kterém přespala, byl výborný, až jsem skoro litovala, že zůstávám jen na jednu noc. Nicméně ono toho ve Filadelfii zas až tolik k vidění není, takže jeden den byl na zběžnou prohlídku akorát. Filadelfie (aspoň tedy její centrum) je moc hezké město, proti Washingtonu i New Yorku takové mnohem klidnější, takže by bylo určitě fajn jet sem s kamarády, zůstat třeba trochu déle a jen tak se poflakovat :). No, to můj případ ovšem nebyl, takže já jsem se spokojila jen s "turistickými" činnostmi.

sobota 5. června 2010

Washington, D.C.

Já ve WashingtonuŠkola skončila a přestože se už moc těším domů, byla by škoda nevyužít příležitosti a ještě se někam nepodívat. A kam? V USA je ještě tolik zajímavých míst, které by se mi líbilo navštívit, jenže vidět zkrátka nemůžu vše. Ale minimálně dvě města by se dala nazvat turistickou "povinností" před tím, než Státy opustím. Mluvím samozřejmě o hlavním městě, Washingtonu, D.C. a největším městě, New York City. Na půli cesty mezi těmito dvěma městy se nachází ještě bývalé havní město USA, Filadelfie, kterou jsem do plánů svého výletu také přidala. V tomto příspěvku se s vámi podělím o fotografie a zážitky z mé první zastávky, hlavního města USA, kde jsem strávila dva dny, den příjezdu a odjezdu v to nepočítaje.

středa 2. června 2010

Zhodnocení jarního quarteru

Mám za sebou třetí quarter na MSOE. Což také znamená, že má studia v USA jsou u konce. Dnes jsme dostali výsledky zkoušek a já mám trochu času, abych se o ně s vámi podělila. Také vám povím, jaké byly předměty, které jsem během svého posledního quarteru na MSOE studovala.

úterý 4. května 2010

Maličkosti IV. - škola

V dalším dílu rozdílů mezi USA a ČR jsem se rozhodla zaměřit na porovnání MSOE s mou domácí FEL ČVUT. Nutno ovšem podotknout, že většina z těchto věcí se nedá aplikovat obecně na všechny americké vysoké školy. To jen abych vás nějak nezmátla :).

sobota 1. května 2010

Hollywood

Walk of Fame aneb Chodník slávyÚplně poslední cesta našeho zájezdu vedla od Grand Canyonu zpět do Kalifornie. Cestou jsme se chvíli jeli i po slavné Route 66, tedy historické (aspoň na americké poměry) silnici, která vede z Chicaga do Los Angeles přes celé USA. My jsme s naším mikrobusem zastavili na jedné z "turistických" zastávek, kde jsme si u svérázného majitele stánku s občerstvením dali něco "typicky amerického" (mě hamburger s hranolky zrovna moc nelákal, a tak jsem si dala tzv. malt, což je takový sladký krémový zmrzlinový koktejl). Stánek (taková malá bouda) byl vevnitř celý vytapetovaný vizitkami a fotkami jeho návštěvníků, zatímco venku stála stará americká auta a dokonce i záchodky byly vyzdobené všemožnými cedulemi :). Nicméně to bylo asi jediné zajímavé místo na cestě do Los Angeles. Poslední noc jsme spali v docela pohodlném kempu (dokonce ani nebyla zima :) ) a poslední den, v neděli, jsme "konečně" dorazili do cíle.

Ohromná díra v zemi

On the edge...vlastně ne díra, ale kaňon. Přímo Grand Canyon. Kdyby řeka Colorado měla povolání, určitě by byla geolog. Už nějaký ten milion let snaží vymílat hlubší a hlubší díru do země a při tom odkrývat vrstvy hornin, které se tam za ten čas naskládaly. A na její práci je vážně fascinující pohled. Naše arizonská zastávka se mi líbila asi nejvíce z celého výletu. Protože nic, co by se podobalo Grand Canyonu jsem nikdy předtím v životě neviděla. Pokud jste někdy slyšeli, že se karlštejnským Amerikám říká "český Grand Canyon", tak mi věřte, že s tím skutečným Grand Canyonem toho mají společného opravdu pramálo.

úterý 27. dubna 2010

Las Vegas

Slavná uvítací ceduleLas Vegas. Město, které nikdy nespí, a zvlášť ne v noci. Také se mu říká Sin City neboli Město hříchu. Tahle bláznivá metropole všech gamblerů a nočního života byla druhou zastávkou našeho zájezdu. Strávili jsme tam dva dny a dvě noci, což rozhodně nebylo dost na to, abychom viděli vše, co město nabízí. V Las Vegas totiž člověk neví, kam se dříve podívat - "něco" se děje doslova na každém kroku.