Co mě čeká v zimním quarteru

Po krátkých podzimních prázdninách, které mi utekly jako voda, tu máme další quarter. Krátce vás tedy seznámím s tím, které předměty jsem si vybrala a jak probíhaly zápisy. Možná se dostane i na pár dalších detailů.

Tři dny v Chicagu

Jak jsem slíbila, podělím se s vámi o zážitky z třídenního výletu do Chicaga, který jsem spolu se čtyřmi německými studentkami z MSOE podnikla během podzimních prázdnin, respektive na jejich konci. Chicago je třetí nejlidnatější město v USA, nachází se ve státě Illinois u Michiganského jezera, kousek od hranic s Wisconsinem. Centrum Chicaga je úžasné místo, kde se člověk prostě cítí dobře. Je plné mrakodrapů, restaurací, obchodů, barů, divadel, muzeí a lidí. Zkrátka správné americké město. Od Milwaukee se liší opravdu hodně, nedá se to zkrátka vůbec srovnávat. Jsem ráda, že to tam nemáme odtud z Milwaukee daleko (něco kolem 140 km), takže se tam třeba opět někdy podívám.

Zhodnocení podzimního quarteru

Včera jsme konečně od MSOE dostali k dispozici souhrnný dokument s našimi výsledky z podzimního trimestru. Tady to nechodí jako u nás, kde jsou známky ze zkoušky k dispozici obvykle hned ten den. Na MSOE si na výsledky musíte týden počkat, i když učitel samozřejmě může písemky opravit dříve a vy tak v systému uvidíte známku s předstihem. Pokud vás zajímá, jaké jsou mé první výsledky tady v USA, neváhejte a prohlédněte si celý článek. Kromě toho se také pokusím zhodnotit předměty, které jsem v podzimním quarteru studovala.

Madison

První věc, kterou jsem si na zdejší podzimní prázdniny, neboli Thanksgiving break, náplanovala, byla návštěva hlavního města Wisconsinu, které se jmenuje Madison. Madison se nachází 124 km západně od Milwaukee a má asi 230 000 obyvatel. Není to tedy největší město ve Wisconsinu, i když je hlavní. Milwaukee ho v počtu obyvatel přece jen převyšuje. Jako do jednoho z mála měst tam jezdí (a poměrně často) z Milwaukee autobusy, čehož jsem chtěla využít. Město jako takové neslibuje mnoho "turistických atrakcí", a proto jsem se rozhodla, že jednodenní výlet bude stačit. Mnoho mých spolužáků z MSOE se do Madisonu podívalo o Halloweenu, kdy se tam konala velká párty. Já jsem si tuto akci však nechala ujít a svou návštěvu jsem uskutečnila až včera, tedy 23. listopadu.

V Zoo

Předminulý víkend, přesněji 7. listopadu, uspořádala jedna ze studentských organizací na MSOE výlet do místní zoologické zahrady. Příležitostí podívat se opět za hranice kampusu a trochu si odpočinout od učení jsem samozřejmě nepohrdla. Zvlášť když výlet byl, jako ostatně většina školních akcí, zadarmo.

Američani a šetření

Ta dvě podstatná jména v titulku můžete brát klidně jako antonyma. Za ty tři měsíce, co tu jsem, jsem si stačila všimnout spousty věcí, z nichž některé mě mrzí a některé štvou (a většina obojí zároveň). Zkrátka, tohle nebude moc pozitivní příspěvek :).

Halloweenská procházka

Jedna z mrzutých věcí na Milwaukee je, že co se týče výletů, není tu moc co podniknout. A nakonec nejen výletů, ale i procházek. Město se sice chlubí svým systémem parků, ale to jsou opravdu jen parky, kam si můžete jít zaběhat nebo na procházku se psem. Ne že by nebyly hezké, ale problém je, že delší jak dvacetiminutovou procházku tam uděláte pouze pokud vám je více jak osmdesát a nohy vám už moc neslouží. Za ty dva měsíce, co jsem tady, se mi už stýská po přírodě a po možnosti jít si na chvíli odpočinout od města třeba někam do lesa. Naneštěstí Milwaukee nemá nic jako třeba Praha Divokou Šárku. Nicméně sedět v sobotu na koleji a koukat do počítače, to se mi nechtělo, les neles. Vytáhla jsem tedy ze šuplíku svou mapu Milwaukee a oficiálního cestovního průvodce Wisconsinem a hledala nějaké průsečíky. Tedy místa, kam bych se mohla vydat.

Rozvrh á la MSOE

Jak to tu vlastně chodí při zápisu? Je to pro mezinárodní studenty jiné? Které předměty jsem si vybrala? Jaký mám rozvrh? Co mi vadí a co mě baví? Jak se tu známkuje? O čem se učím? A co třeba domácí úkoly? Zkusím na tyhle otázky, které si tu sama pro sebe kladu, v následujících odstavcích odpovědět.

Studium aneb proč tu vlastně jsem

Přestože hlavním důvodem mé cesty do Milwaukee bylo (a je) studium, ještě jsem o něm vlastně nic nenapsala. Pokusím se to teď trochu napravit. Školní rok se zde nachází zrovna v polovině podzimního semestru (lépe řečeno trimestru), takže ho samozřejmě nemůžu ještě tak docela hodnotit. Přesto, alespoň pro představu, popíšu, jak to tu ve škole vlastně chodí.

Jak to chodí na baseballu

Když už jsem jednou v USA, nemůžu si přece nechat ujít zápas jednoho ze zde nejoblíbenějších sportů, kterého si my v ČR moc neužijeme. Ano, baseball. Zdejší tým hrál minulý týden zápas a 200 studentů z MSOE dostalo šanci se tam zadarmo podívat. Mezinárodní studenti se mohli přihlásit jako první, samozřejmě jsme neváhali.

Jídlo! Jídlo! Jídlo?

Jak jsem slíbila, celý týden jsem pilně fotila každé jídlo, které jsem měla (dobrá, nějakou tu sušenku jsem možná zatajila ;) ). Jste-li zvědaví, můžete se tedy podívat, jak se živí (čeští) studenti v Americe. Na všechny druhy jídel se samozřejmě dostat nemohlo. Stejně tak si nemyslete, že to, co tu jím já, nějak souvisí s tím, jak se stravují ostatní američtí studenti. Zvyk dávat si hranolky a/nebo hamburger ke každému druhému jídlu a zmrzlinu po každé večeři (pokud je stroj na zmrzlinu v provozu) jsem zatím nepřebrala. Ale kdo ví, co tu budu psát za několik měsíců ;) .

Je to tu hned za rohem

...tak se dá odpovědět v podstatě na jakoukoli otázku týkající se toho, kde se nachází některá ze školních budov. MSOE sice nemá ten úplně typický kampus, který znáte z amerických filmů, ale i tak je tu vše na jednom místě. Tedy abych nelhala - musíte přejít ulici.

Něco málo z města jsem vám ukázala už minule, tentokrát se dozvíte, jak vypadají budovy MSOE. Hned na začátek vás ale musím zklamat, protože nijak strhující podívaná to asi nebude. Tedy pokud právě nehoříte touhou po kostkách.

Úvod do Milwaukee

Milwaukee je moderní město, od někoho jsem slyšela, že působí tak trochu "německy" (pokud si zjistíte něco o jeho historii, tak možná uznáte, že by k tomu mohl být důvod). Já v jiném americkém městě zatím nebyla, tak těžko můžu soudit. Ulice jsou tu široké a křižovatky pravoúhlé, jak byste zkrátka od města v USA čekali. Mapa vypadá jako mřížka na piškvorky, takže jediný problém je zapamatovat si jména ulic, cesta se pak hledá snadno.

A jsme tu!

Konečně jsem se odhodlala napsat něco o tom, kterak jsme s Markem konečně v Praze-Ruzyni nasedli do letadla a o 16 hodin později vystoupili v Milwaukee, kde doufejme strávíme následující školní rok. Od našeho příletu se toho odehrálo opravdu hodně, takže si některé dojmy si nechám i do dalších článků. Teď se pokusím popsat naší cestu do USA a také kolej, na které budeme během studia na MSOE bydlet.

Formuláře, kam se podíváš

Konečně jsme dorazili na MSOE (o tom později), pokusím se tedy shrnout, co všechno bylo potřeba před odjezdem zařídit. Pokud vás něco podobného na ČVUT čeká, připravte si pevné nervy, protože všeho toho zařizování není zrovna málo...

Jak to všechno začalo...

Pokud chcete část studií strávit v zahraničí, je ČVUT v tomto ohledu výborná škola. Vyjet se dá na jeden nebo dva semestry nejen do Evropy (Erasmus), ale i do USA, Ruska, Austrálie, Číny... výběr je opravdu velký. Navíc zájem o tyto zahraniční pobyty není tak velký jako na jiných školách, alespoň podle toho, co jsem slyšela, takže pokud máte dobrý prospěch a anglicky, případně jiným jazykem, dokážete alespoň něco říct, máte poměrně velkou šanci.

Já nejsem od přírody nijak odvážný člověk, nicméně nápad prožít rok někde mimo ČR a zaběhnutý stereotyp se mi někdy ve druhém ročníku usídlil v hlavě a ne a ne se ho zbavit... Nakonec, proč to nezkusit, když je možnost? Kdy jindy v životě se taková příležitost naskytne, že? V tu chvíli mi připadalo nejlepší vyjet po skončení třetího ročníku, tj. s Bc. titulem. Jak dobré to bylo rozhodnutí, to se uvidí.

Začátkem akademického roku se podávaly přihlášky, stačilo sledovat webové stránky ČVUT. Dala jsem si jak do Evropy, tak do USA. Možnost je přihlásit se na všechny programy paralelně, což ve výsledku dává docela dost škol (v mém případě sedm)... A to by v tom byl čert, aby to nevyšlo! Do přihlášek se vyplňuje studijní průměr, na základě kterého vám můžou přihlášku odmítnout nebo si vás ještě pozvat ke speciálnímu pohovoru. U mě to naštěstí problém nebyl. Zkrátka učit se je občas i k něčemu dobré.

Když přihlášku příslušní lidé schválí (automaticky), jsou na řadě jazykové testy a následné pohovory. Test je vždy z angličtiny plus případně dalšího jazyka, např. němčiny, když chcete jet studovat do Německa. To, že budete v té které zemi studovat pouze v angličtině ještě neznamená, že nebudete muset prokázat jazykové (ne)schopnosti v daném národním jazyce. Smysl tohoto opatření mi poněkud uniká, mně se naštěstí nedotklo (pokud pominu přihlášky do anglicky mluvících zemí, hlásila jsem se ještě do Norska a Finska). Test nebyl nějak extrémně náročný, takže se není čeho bát. Nicméně klasický postup uplatňovaný ve zkouškovém období, tj. "dva dny stačí na cokoli", by tu nezafungoval. To byl evidentně úmysl autorů - zkrátka buď něco umíte nebo ne. Bodová hranice, pod kterou se udělala ona tlustá červená čára, byla docela nízká (méně než polovina maxima, konkrétně se to lišilo podle programu, na který jste se hlásili).

Testem jsem prošla, další "level" měl děsivý název - pohovor (netýkalo se fakultních dohod). Naštěstí se ukázalo, že se nejedná o nic traumatizujícího. Ve dvojicích se chodilo do kaceláře, kde jsme si střídavě povídali s anglicky hovořící osobou. Zajímá je, zda se účastníte nějakých dobrovolnických aktivit (například Buddy program v ISC nebo podobně), za to jsou plusové body. Já jsem v době pohovoru byla teprve čerstvou členkou ISC, takže se mi tím ještě opravdu nechtělo chlubit. Lepší mi připadalo upřímně říct, že se ničeho takového zatím neúčastním. Jak je vidět, až tak důležité to nebylo. Ostatní otázky se týkaly běžných věcí, zkrátka na co zrovna přijde řeč. Výsledek pozorování: chtějí zjistit, jestli se domluvíte.

Celé snažení končí závěrečným čekáním na výsledky. Každému bylo stanoveno jeho osobní skóre (test+propěch+pohovor a věci související). Výsledky pro dohody z USA byly k dispozici dřív než Erasmus, a protože mě vzali a do USA jsem chtěla radši, druhý pohovor kvůli Erasmu jsem rovnou zrušila. Přidělili mi školu, kterou jsem si do přihlášky napsala na první místo - Kansas State University. Lépe to vyjít nemohlo. Nicméně slečna Bílová z rektorátu ČVUT, která má americké dohody na starosti, mě přemluvila, abych si vybrala raději Milwaukee School of Engineering. Prý je z akademického hlediska lepší. Jestli té změny budu litovat nebo ne, to se teprve uvidí. Do Milwaukee se ale těším.

Vlastně jen jedna věc nevyšla tak, jak vyjít mohla, i když si stále nejsem jistá, jestli za to nemám být spíš ráda. Do Kansasu jsem se chtěla dostat spolu s přítelem Martinem. Bylo tam proti jiným školám docela dost volných míst, proto nás napadlo, že by se to molo povést. Hlásil se na stejné americké školy jako já, jenže test ani pohovor se mu nepovedl tak jako mně, takže se nakonec dostal jinam. Dopadlo to tak, že si vzal raději evropkou školu v rámci Erasmu. Ale kdo ví, třeba to takhle bude lepší.

No a jestli myslíte, že v tomto okamžiku vše končí a starostem s vyřízením studijního pobytu je konec, musím vás vyvést z omylu. Teď teprve začíná ta správná taškařice...