...vlastně ne díra, ale kaňon. Přímo Grand Canyon. Kdyby řeka Colorado měla povolání, určitě by byla geolog. Už nějaký ten milion let snaží vymílat hlubší a hlubší díru do země a při tom odkrývat vrstvy hornin, které se tam za ten čas naskládaly. A na její práci je vážně fascinující pohled. Naše arizonská zastávka se mi líbila asi nejvíce z celého výletu. Protože nic, co by se podobalo Grand Canyonu jsem nikdy předtím v životě neviděla. Pokud jste někdy slyšeli, že se karlštejnským Amerikám říká "český Grand Canyon", tak mi věřte, že s tím skutečným Grand Canyonem toho mají společného opravdu pramálo.
Do kempu poblíž Grand Canyonu jsme dorazili až pozdě odpoledne. A protože jsme nejdřív museli postavit stany, na večerní procházku okolo Grand Canyonu nám nakonec zbyly jen asi dvě nebo tři hodiny. Já jsem se proto rozhodla obejít si jen ty nejbližší turistické vyhlídky a pak si počkat na západ slunce. Přestože turistů se po hezky udržovaných cestách kolem okraje Grand Canyonu pohybovalo docela dost, stejně tam panovala taková docela klidná atmosféra. Zřejmě i proto, že už byl večer. Ale možná i proto, že stát na okraji některé z vyhlídek a dívat se na tuhle zvláštní krajinu člověka nutilo být potichu a jen obdivovat, co příroda dokáže. Alespoň mě to fascinovalo - kam se na na přírodu hrabe člověk se svými pokusy o veledíla á la budovy kasín v Las Vegas.
Arizona, to je pouštní stát. Takže i když přes den bylo docela teplo, v noci naopak mrzlo. Noc u Grand Canyonu byla asi "nejhorší", co se týče zimy, z celého našeho výletu. Ale stejně jako v Yosemitu platilo, že když jste na sebe navlékli dostatečný počet vrstev oblečení, dalo se to v pohodě přežít.
Docela jsem litovala, že lidi z naší skupiny nebyli ochotní ráno brzy vstávat, abychom měli druhý den na prozkoumání Grand Canyonu více času. Takže jsme nakonec druhý den ráno vyrazili docela pozdě. Někteří členové výpravy si objednali let helikoptérou, která je vzala na vyhlídkový let nad Grand Canyon. Já jsem opět raději dala přednost pěšímu výletu (nehledě na to, kolik se za helikoptéru muselo zaplatit). Se dvěma dalšími holkami jsme se rozhodly sejít alespoň kousek dolů do kaňonu. Bohužel jsme na to měly jen tři hodiny, což ve výsledku znamenalo, že jsme mohly dolů jít jen asi hodinu, abychom to pak stihly včas "vylézt" zas zpět. Po cestě, kterou jsme si vybraly, se dalo dojít dokonce až k řece na úplné dno. Nicméně takový výlet se za jeden den stihnout nedá. Kdybychom bývali měli v Grand Canyonu třeba i více dní, bylo by skvělé dojít až na dno, tam přespat a druhý den se vrátit nahoru. My jsme se však musely spokojit jen s relativně krátkou procházkou. Přesto se mi to moc líbilo. Bylo zajímavé sledovat, jak se mění kameny kolem s tím, jak jsme sestupovaly níž a níž. Podle toho, na jaké úrovni jsme se zrovna nacházely, byla nejdřív většina kamenů bílých, pak červené... (názvy ode mě nečekejte, v horninách jsem se nikdy nevyznala :) ).
Na cestě jsme kromě kolegů turistů potkávaly i výpravy na mulách (kříženci
osla a klisny). Docela jsem koníky obdivovala, že se vším tím nákladem takový prudký kopec zvládnou.
Co mě překvapilo už předchozí den bylo, že v Grand Canyonu byl sníh. Ne nijak ohromné množství, ale stejně, já jsem ho v takovém pouštním prostředí nečekala. Zřejmě se sníh držel díky tomu, že bylo stále ještě jaro, takže teploty se přes den nevyšplhaly až tak vysoko, a přes noc pak mrzlo. Během dne nicméně sníh roztával, takže na začátku cesty dolů bylo docela mokro. Jak jsme ale sestupovaly níž, sníh zmizel a bylo cítit, jak teplota stoupá. Ani jsme nesestoupily až tak hluboko, a přesto to bylo znát.
I když jsem od spoustý lidí slyšela, že Grand Canyon je prostě "jen díra v zemi" a nepřijde jim až tak extra, mě naopak přišel úžasný. Jak už jsem řekla, moc jsem litovala, že jsme tam neměli více času. Udělat si alespoň jeden celodenní výlet by se mi líbilo. Klidně bych mu obětovala i oba dny v Las Vegas. Člověk ale zkrátka musí dělat kompromisy. A já jsem ráda, že jsem měla tuhle možnost se do Grand Canyonu podívat. Případným budoucím návštěvníkům USA výlet do Grand Canyonu vřele doporučuji!
Žádné komentáře:
Okomentovat