New York!

New York City. Jedno (a možná jediné) místo, bez jehož návštěvy bych Spojené státy prostě nemohla opustit. Od první chvíle, kdy jsem vystoupila z autobusu na jeho půdu jsem věděla, že tohle město bude zas úplně jiné než všechna ostatní, která jsem zatím navštívila. Nebo respektive - tohle město má něco ze všech měst. Je hrozně různorodé a našli byste tu, jsem si jistá, cokoli na co byste si vzpomněli. Jiná otázka samozřejmě je JAK to najít a jak dlouho by to trvalo. Musím říct, že když jsem se po příjezdu najednou ocitla někde uprostřed Čínské čtvrti, sama, jen s nakreslenou mapkou a popisem, jakým metrem se dostat do mého hostelu, docela mě to děsilo. Můj první pocit byl, že tady v životě nenajdu cestu vůbec nikam :). Naštěstí, jak se ukázalo, to nebylo až tak tragické. Najít v Čínské čtvrti nejbližší stanici metra a dojet k hostelu jsem zvládla překvapivě bez problémů. První den jsem po městě sice trochu bloudila a připadalo mi nesmírně zmatené, ale pak jsem si postupně na ten všudypřítomný chaos a davy (DAVY) lidí zvykla a začala jsem se tu cítit mnohem jistěji.

Když jsem výlet plánovala, říkala jsem si, že pět celých dní bude možná na návštěvu New Yorku trochu moc. Hned první den jsem ale změnila názor. Bylo to naprosto akorát. Jsem ráda, že jsem tu měla docela dost času a nemusela jsem nikam pospíchat. New York jsem si tak mohla vychutnat docela v pohodě, alespoň do té míry, do jaké to tu "v pohodě" jde. New York je totiž přesně takový, jaký si ho asi představujete. Ano, ty žluté taxíky jsou tu úplně všude. Lidé přecházející ulici mezi nimi musí občas kličkovat. A všichni pořád na někoho troubí. Na chodníku kolem sebe téměř nikdy nemáte místo a musíte koukat, abyste do někoho nevrazili. Pamatujete si tu scénu z Matrixu, kde Neo následuje Morphea davem lidí a později je mu díky "Ženě v červeném" uštědřena lekce o agentech? Když jsem chodila po ulicích jako je třeba Broadway, přesně tahle scéna mi vyvstávala na mysli. I když Matrix v New Yorku nenatáčeli, docela to místní chodníkovou situaci vystihuje :).



Myslím, že před odjezdem zpět k nám do ČR jsem si nemohla k návštěvě vybrat odlišnější místo než je můj domov. Po týdnu v New Yorku to myslím bude docela šok přijet do obce, kde docela často není na ulici třeba vůbec NIKDO :). Nicméně, davy lidí mi myslím chybět nebudou. Na rozdíl třeba od čerstvých bagelů se smetanovým sýrem k snídani :).

Během uplynulých pěti dní jsem toho stihla navštívit docela dost, budu se tedy snažit jen trochu stručně některé zajímavosti popsat (ne nutně v pořadí, jak jsem je navštívila) a samozřejmě se s vámi podělit taky o pár fotek.

Ground Zero

Tam kde stávaly dvě věže World Trade Center je dnes jedno velké staveniště. Staví se tam pomník 9. září a vypadá to, že není hotovo ještě skoro nic. Zatím jako připomínka slouží jen pamětní deska věnovaná záchranářům, která se nachází v jedné z ulic vedoucí kolem. Upřímně řečeno, když stojíte v místě (dnes zvaném Ground Zero, tedy "nulový bod"), kde před necelými deseti lety ještě stály dva vysoké mrakodrapy a kde je dnes jen velká díra, docela to mrazí...

Socha svobody a Ellis Island

Tak ale radši k něčemu trochu veselejšímu. Socha svobody je asi nejznámější stavbou nejen New Yorku, ale celých Spojených států. Po souši se k ní dostat nedá, nachází se totiž na malém ostrůvku kousek od "dolního" konce Manhattanu. Turisté se k Soše svobody mohou dostat vyhlídkovou lodí. Během plavby je pěkně vidět na manhattanské panorama. Škoda, že po většinu mé návštěvy v New Yorku nebyla úplně ideální viditelnost. Vstupenku k soše jsem si musela koupit den dopředu, protože jsem se chtěla jít podívat také na vyhlídku z jejího podstavce. Tam může ale denně jen omezený počet návštěvníků, takže vstupenky většinou hodně rychle dojdou. Dokonce se smí opět už i na vyhlídku do koruny, ale tam se musí lístek rezervovat velmi dlouho dopředu. Vyhlídka z podstavce sice není o tolik lepší než z ostatních míst kolem sochy, ale bylo docela dobré si vyjít vnitřkem sochy nahoru (uvnitř ní se také nachází původní pochodeň, která byla později nahrazena novou, a rovněž takové mini-muzeum historie sochy). Samotná socha je ve skutečnosti opravdu hezká a je jednoduché si představit, jak na imigranty přijíždějící do USA musela působit. Ty ale přijíždějící lodě samozřejmě nevysazovaly na ostrůvku u sochy, ale na nedalekém Ellis Island, kde se nacházela budova imigračního úřadu. Dnes je z ní docela zajímavé muzeum věnované právě přistěhovalcům. Mezi exponáty jsem v něm našla dokonce i vývěsní plakáty psané v češtině (no, měli tam kolekci ve spoustě jazyků).

Wall Street

Známá ulice, kde se nachází Newyorská burza. Ulice je to docela úzká, nicméně, ostatně jako v celém centru New Yorku, plná lidí. Dovnitř budovy burzy se nemůže, takže člověk může maximálně pozorovat její zaměstnance, kteří se vydali ven na cigárko. "Naproti" se nachází budova, kde George Washington skládal prezidentský slib.

Rockefeller Center

Tenhle komplex budov je zajímavý především tím, že nejvyšší patra a střecha jeho nejvyššího mrakodrapu jsou uzpůsobeny jako vyhlídka a turisté tam mohou uspokojit svoji touhu pozorovat New York z výšky. Vyhlídka se jmenuje atraktivně Top of the Rock. Pěkně rychlý výtah, který měl prosklený vršek a během jízdy promítal světelnou show, nás vyvezl do 69. patra, po jehož obvodu je vyhlídkový ochoz lemovaný bezpečnostním sklem. Vylézt se dá však ještě o dvě patra výš, odkud je výhled ještě lepší a z nejvyššího místa i sklem nerušený. Výhled byl opravdu úžasný. Je fascinující dívat se na takové ohromné město z výšky. Na maličká žlutá autíčka dole a výškové budovy Manhattanu táhnoucí se skoro do nekonečna. Ta vysoká budova se špičkou na fotce nahoře je známá Empire State Building (na které se mimochodem také nachází turistická vyhlídka). A ta velká zelená plocha na druhé fotce z vyhlídky, to je Central Park.

Central Park

Central Park je místem, kam si chodí odpočinout (ať už jen ležením na trávě nebo třeba běháním) celý New York. No, to trochu přeháním. Každopádně se lidmi jen hemží. A přesto působí uklidňujícím dojmem. Asi proto, že jeho návštěvníci vědí, že si ho musí chránit a chovat se k němu pěkně - je to nakonec jediné zelené místo široko daleko. Celý park je uměle navržený a nachází se v něm spoustu jezírek, stromů, hřišť pro děti a rozlehlých trávníků. Já jsem si ho prošla pěkně cik-cak celý od severu na jih, což je asi 50 bloků (vzdušnou čarou je park dlouhý cca 4 km). Skrz park vede i pár silnic, ale autům je dovolen vjezd jen během špičky o všední dny. Jinak po těchto cestách běhá spoustu běžců, maminek a tatínků s kočárky, jezdí cyklisté a bruslí in-line bruslaři. A všude kolem samozřejmě pobíhá spousta dětí a procházejí se důchodci i pejskaři. Celkově je to prostě moc fajn místo. Přibližně v půlce parku se nachází asi jedno z jeho nejznámějších míst - Strawbery Fields věnované památce Johna Lennona. Jejich součástí je mozaika na chodníku s nápisem "Imagine". Kousek odtamtud, už mimo park, byste našli i dům, kde John Lennon bydlel a před kterým byl zavražděn.

Brooklyn Bridge

Stejně jako v Praze, i v New Yorku se nachází spousta mostů. Ten nejznámější a také nejstarší se jmenuje Brooklyn Bridge (neboli Brooklynský most). Stejně jako přes Golden Gate Bridge v San Franciscu, i přes tento most procházela lidská turistická dálnice. Most spojuje Manhattan se čtvrtí Brooklyn. Já jsem si ho pěkně celý přešla a na druhé straně, v Brooklynu, jsem si užívala krásný výhled na něj z parku u řeky. Z Manhattanu na něj odnikud tak dobrý výhled nebyl. My, kdo jsme zvyklí na starobylý pražský Karlův most, nejsme až tak ohromeni tím, že Brooklyn Bridge byl dostavěn v "dávném" roce 1883. A přestože je to most velice působivý, stejně myslím, že ten v San Franciscu byl o něco hezčí. Možná máte jiný názor?

Times Square

Times Square, křižovatka Broadwaye a 7. avenue, je naprosto šílené náměstí. Budovy kolem něj ani nevidíte přes všechny ty obří plazmové obrazovky, na kterých se promítají reklamy. Ulicemi proudí záplavy žlutých taxíků, vyhlídkových autobusů s turisty a ostatních vozidel. A hlavně, samotné náměstí pokrývá jeden velký dav lidí. Chicago se mi o vánoční sezóně, kdy jsem ho navštívila, zdálo přelidněné - nechci si ani představovat, jak to o Vánocích musí vypadat tady. Na jednom konci náměstí jsou postaveny takové schody-lavičky, na které můžete vylézt a pozorovat šrumec kolem. A že to je vážně nějaký šrumec! Lidé stojí ve frontách na lístky na divadelní představení, posedávají s občerstvením na lavičkách nebo si prostě jen razí cestu skrz. Úplné lidské mraveniště. Mně se líbilo vylézt si na nejvyšší stupeň schodů, posadit se a jen tak pozorovat dění kolem. Na Times Square se opravdu dá nasát ta pravá newyorská atmosféra.