Washington, D.C.

Škola skončila a přestože se už moc těším domů, byla by škoda nevyužít příležitosti a ještě se někam nepodívat. A kam? V USA je ještě tolik zajímavých míst, které by se mi líbilo navštívit, jenže vidět zkrátka nemůžu vše. Ale minimálně dvě města by se dala nazvat turistickou "povinností" před tím, než Státy opustím. Mluvím samozřejmě o hlavním městě, Washingtonu, D.C. a největším městě, New York City. Na půli cesty mezi těmito dvěma městy se nachází ještě bývalé havní město USA, Filadelfie, kterou jsem do plánů svého výletu také přidala. V tomto příspěvku se s vámi podělím o fotografie a zážitky z mé první zastávky, hlavního města USA, kde jsem strávila dva dny, den příjezdu a odjezdu v to nepočítaje.

Washington je město, kde sídlí americká vláda a všechny její úřady. Nachází se tu budovy Kongresu, nejvyšší soud a samozřejmě i prezidentův Bílý dům. A kromě toho je to město plné všemožných muzeí a památníků. Klasický turistův ráj, dalo by se říct :).



Do města jsem přiletěla letadlem z Milwaukee a do hostelu, kde jsem tři noci spala (a kde jsem potkala několik Čechů), jsem se dostala kombinací metra a autobusu. Městská doprava není ve Washingtonu nic moc, nemyslím úrovní, ale spíš cenou - moc se to nevyplatí. Navíc ve špičce (ráno a večer) se musí platit vyšší jízdné. Nakonec mi to ale nevadilo, protože z hostelu do centra to až tak daleko nebylo a mezi muzei a památníky je stejně nejlepší chodit pěšky.

Největší koncentrace různých připomínek americké historie, stejně jako většiny těch nejzajímavějších (a největších) muzeí, je na National Mall (což by se dalo přeložit asi jako "Národní pěší zóna" :) ). Je to takové hrozně dlouhé (asi tři kilometry) prostranství, jehož prostředkem se táhne jeden blok široký travnatý prostor, který lemují zmíněné budovy.

Na západním konci National Mall se nachází Lincolnův památník, což je obrovská síň, ve které "sedí" socha Abrahama Lincolna ve velkém křesle a do stěn síně je vyryt Lincolnův Gettysburský projev. Dole před budovou je dlouhé obdélníkové jezírko, na jehož druhém konci se nachází Národní památník druhé světové války. To není to žádná uzavřená budova. Památník má elipsovitý tvar - lemují ho sloupy, každý reprezentuje jeden ze států USA, a uprostřed je jezírko se dvěma fontánami. Do zdí památníku jsou vyryty různé citáty, které s druhou světovou válkou souvisejí. Tyto dva památníky - Lincolnův a druhé světové války - se mi líbily asi nejvíce ze všech ve Washingtonu.




Nedaleko od Lincolnova památníku se nachází dva další válečné památníky, Památník veteránů korejské války a Památník veteránů války ve Vietnamu. Tady bych měla zmínit, že já jsem se vydala na návštěvu těchto pamětihodností v pondělí 29. května, což byl zrovna státní svátek, zvaný Memorial Day, tedy "Den obětí války". Když k tomu přidáte krásné letní počasí, je jasné, že davy zahraničních turistů i amerických návštěvníků byly úplně všude. Dokonce se tu na jedné z velkých ulic konala i slavnostní přehlídka. Davy se soustřeďovaly logicky především právě u válečných památníků. A tak jsem neměla moc příležitost vychutnat si jejich působivost, spíš jsem byla ráda, že si je přes všechny ty zástupy můžu alespoň prohlédnout. Především Památník veteránů války ve Vietnamu, který tvoří dvě v dolíku položené zdi ve tvaru širokého "V", do nichž jsou vyryta jména padlých vojáků, připomínal spíš dálnici. Mnoho návštěvíků očividě hledalo mezi jmény své příbuzné, tu a tam jsem zahlédla i lidi, kteří si za pomoci tužky obkreslovali vyryté jméno na papír.



Tím výčet důležitých památníku ovšem nekončí. Procházkou kolem zátoky řeky Potomac, která městem protéká, jsem došla k rozlehlému Památníku FDR (tedy Franklina D. Roosevelta) a ještě kousek dál k Jeffersonovu památníku, který byl trochu podobný tomu Lincolnovu v tom, že do zdí síně, ve které stála Jeffersonova socha v (samozřejmě nadživotní) velikosti, byla také vyryta prezidentova díla.




A ještě jeden, pro místní asi nejdůležitější památník, jsem nezmínila. Je jím vysoký sloup věnovaný prezidentu Washingtonovi. Ten se nachází přímo uprostřed National Mall a je obklopen kruhem vlajících amerických vlajek (ne že by tohle bylo až tak pozorohudné - vlajky se tu třepetají na každé druhé budově, a to neplatí jen o hlavním městě).

Na druhém konci National Mall, tedy na východě, stojí The Capitol, kde zasedá americký Kongres (tedy Sněmovna reprezentantů a Senát). Neplést s Bílým domem - to je zas jiná budova. I sem se mohou návštěvníci zadarmo podívat a absolvovat prohlídku s průvodcem, nicméně vše provází přísná bezpečnostní opatření. Nejen, že musíte projít detektorem kovů a kontrolou zavazadel jako na letišti, ale ani vám nedovolí si dovnitř přinést jakékoli jídlo nebo pití. Musela jsem se tedy zbavit své lahve s vodou a svačinu si sníst o trochu dříve, než jsem plánovala :). Uvnitř to upřímně řečeno až tak ohromující nebylo, všude bylo hlavně spoustu soch bývalých amerických prezidentů a jiných významných osobností. Budova je mnohem působivější zvenčí.




Zatím asi máte pocit, že abyste si návštěvu Washingtonu správně užili, musíte být buď fanoušci amerických prezidentů nebo válečné historie. Popravdě, z poloviny asi ano :). Nicméně nachází se tu i spousta dalších zajímavých věcí k vidění. Když venku prší anebo je nesnesitelné vedro (můj případ), můžete se zajít podívat do některého z mnohých muzeí. Většina je členem tzv. Smithsonian Institution a má vstup volný. A to, že je vstup zdarma, vůbec nepoznamenává jejich úroveň. Já jsem navštívila Národní muzeum amerických indiánů a Národní muzeum letectví a kosmonautiky a obě byla výborná. Už se mi nedostal čas na Národní uměleckou galerii. Kromě toho se dalo navštívit třeba Národní přírodovědecké muzeum, Národní muzeum americké historie nebo Muzeum holokaustu. Mimo oblast National Mall jsem narazila i na kuriózní muzea typu Muzeum špiónů. Uvnitř všech těch obrovských muzejních budov by se myslím daly strávit dny a týdny, pokud by do toho člověk byl opravdu zapálený. Upřímně, na mě byla dvě muzea tak akorát.



Nakonec musím ještě zmínit onen slavný dům, odkud se řídí svět (no, v podstatě). Bílý dům je obklopen obrovskou zahradou a turisté si mohou dělat fotky samozřejmě tak maximálně skrz mříže. Jednou, když jsem kolem Bílého domu procházela, se před ním dokonce konala taková malá demonstrace. Skupinka lidí s transparenty vykřikovala různá hesla a žádala ukončení války a osvobození Palestiny, myslím.

Ostatních pár míst, na která jsem se byla podívat, si můžete prohlédnout tady kolem na fotkách. Závěrem bych řekla, že se mi ve Washingtonu líbilo. Je to docela příjemné město, všude je celkem dost zeleně, zvlášť v centru. Tam je to také hezky čisté a udržované. Když člověk má jen dva dny, je to docela namáhavé všechny zajímavosti obejít a vstřebat tolik "americké historie" a všemožných jiných poznatků. Ale stejně to za to stojí.