Zhodnocení jarního quarteru

Mám za sebou třetí quarter na MSOE. Což také znamená, že má studia v USA jsou u konce. Dnes jsme dostali výsledky zkoušek a já mám trochu času, abych se o ně s vámi podělila. Také vám povím, jaké byly předměty, které jsem během svého posledního quarteru na MSOE studovala.

Začnu rovnou známkami. Asi si řeknete, že je to trochu nudné, ale i tento quarter se mi podařilo udržet "straight As". I když myslím, že tentokrát jsem měla nejblíž k tomu dostat i nějaké AB. Zvlášť "áčka" z Formálních metod si vážím, to byl pro mě asi nejtěžší předmět na MSOE.

název předmětu	kredity	známka
Formal Methods	3	A
Human-Computer Interface Design	3	A
Introduction to Enterprise Java Programming	3	A
Speech	3	A
Statistical Methods for Use in Research	3	A

Tak jak vidíte, studovat na MSOE nebylo nakonec nijak extrémně těžké, když se dalo zvládnout udržet čisté skóre celý rok :). Musím říct, že studium na FELu pro mě bylo (a vsadím se, že i bude) o dost těžší. Na druhou stranu to ale byla výborná zkušenost, být na jeden rok součástí jiné školy a jiného vysokoškolského systému. I když z akademického hlediska mi to třeba nepřineslo až tolik (i když nemůžu říct, že bych se nenaučila nic nového), rozhodně bych svoje rozhodnutí jet na MSOE nevzala zpět, ani kdybych měla tu možnost. Rok na MSOE změnil můj pohled nejen na škole, ale myslím, že tak trochu i na život jako takový. Jsem moc ráda, že ČVUT studijní pobyty v zahraničí podporuje a také že jsem se (ne)bála a přihlásila jsem se :).

A teď k mé poslední americké pětici předmětů:

Introduction to Enterprise Java Programming (MS-3805)

Začnu asi nejlehčím a hlavně nejzmatenějším předmětem. Původně jsem místo tohoto předmětu měla zapsánu tzv. Independent Study, a to proto, že MS-3805 měla vypsánu jen jednu paralelku, která se mi kryla v rozvrhu s jinými předměty. Na rozdíl od ČVUT si na MSOE si nelze (alespoň ne běžnými cestami) zapsat předmět v takovéto situaci. Původní plán tedy byl ten, že na předmět budu chodit jen jednou za týden, kdy se mi hodina s ničím nekryje, a ostatní budu řešit samostudiem. Nicméně vyučující dr. Blessing dával veškeré materiály k předmětu na webové stránky, na které se mohli dostat jen studenti zapsaní na tento předmět v oficiální databázi. Takže nakonec mi zařídil, aby mi na studijním tento předmět zapsali i přes ony konflikty v rozvrhu. Opět se potvrdilo, že na MSOE jde všechno :). Co se týče obsahu předmětu, byl to zkrátka takový lehký úvod do Enterprise Javy (tedy pužití Javy ve světě internetu), jak ostatně jeho název napovídá. Nicméně vzhledem k tomu, že předmět je z kategorie "MS" (tedy z business části školy) a ne "SE", bylo už předem jasné, že to žádná velká zabíračka nebude. I když jsem na předmět chodila jen jednou (místo třikrát) týdně, nikdy mi nepřipadalo, že bych o něco přišla. Naučili jsme se v podstatě jen jak psát jednoduché servlety a JSP. Tak trochu mám pocit, že bych se to samé zvládla naučit sama za víkend, ale co už... :)

Statistical Methods for Use in Research (MA-384)

"Statistické metody pro použití ve výzkumu", říká název. Tento předmět byl pokračováním matematiky, kterou jsem měla v podzimním quarteru, a spolu s ní mi ho u nás na FELu uznají za pětikreditovou Matematiku pro výpočetní techniku. Stejně jako ta předchozí matematika, ani tahle nebyla vůbec náročná. Dr. Jorgensen byl navíc značně svérázný učitel. A tak jsme například analyzovali statistická data z výzkumu o sexu, několikrát nás pustil ze třídy o půl hodiny dřív (třeba proto, že se mu zdálo, že dělá moc chyb na tabuli) nebo jsme nakonec neměli závěrečnou zkoušku, protože "nerad opravuje testy".

Formal Methods (SE-3811)

Formální metody, aneb asi nejlepší předmět, který jsem na MSOE měla. Učí ho dr. Sebern (nikdo jiný, ani z oddělení Softwarového inženýrství, tomu totiž pravděpodobně nerozumí :) ), což byl můj nejoblíbenější učitel. Použití tzv. formálních metod v softwarovém inženýrství je způsob, jak zlepšit kvalitu softwaru a umožnit efektivnější testování správnosti kódu. Naučili jsme se psát specifikace pro náš kód (tj. jakási "pravidla", která mají metody dodržovat - co má platit na jejich vstupu a výstupu), které se pak používají k ověřování jeho správnosti nebo třeba generování testů... Mně to připadalo zajímavé, nicméně značná část mých spolužáků považovala formální metody spíš jen za další komplikaci jejich života :). Jako na ostatních hodinách dr. Seberna, i na tyto nám občas přinesl svůj doma upečený sladký chlebík (hlavně, když jsme před sebou měli dlouhou laborku nebo tak něco). Kéž by něco takového dělali i učitelé u nás :).

Human-Computer Interface Design (SE-3830)

Název tohoto předmětu ("Návrh uživatelského rozhraní") je trochu zavádějící. Náš učitel mu říkal Human-Computer Interaction, tedy "interakce člověka s počítačem", což vystihuje obsah předmětu myslím mnohem víc. Probírali jsme různé zásady dobrého uživatelského rozhraní, jak takové rozhraní navrhnout a otestovat, a zkrátka jak udělat uživatele spokojeného :). Více méně to stále bylo jen takové povídání, nic, nad čím by člověk musel nějak moc přemýšlet. HCI byl takový předmět nic-proti-ničemu. Nicméně uznají mi ho na doma na FElu, to je důležité.

Speech (EN-241)

Už jsem asi někdy zmínila, že Speech (česky asi nejlépe "Projev") jsem si zapsala spíš "do počtu". Protože jsem nenašla nic dalšího zajímavého mezi odbornými předměty, řekla jsem si, že se aspoň trochu pokusím zlepšit si angličtinu. Předmět to nebyl špatný, i když jak jsem pochopila, hodně záleží na tom, jakého učitele máte. S profesorkou Wikoff to probíhalo většinou tak, že každou hodinu mělo 4-5 lidí cca šestiminutovou řeč na nějaké téma a ostatní museli poslouchat a vyplnit každému papír s hodnocením. Ve třídě jsem byla se samými prváky (na MSOE musí Speech absolvovat úplně každý, takže byli ze všech možných oborů). Jak quarter postupoval, začalo mě trochu nudit psát každou hodinu tolik hodnocení, ale byla to asi profesorčina metoda, jak pro řečníky udržet pozornost publika. Nakonec jsme měli i závěrečnou akci, na kterou jsme si museli pozvat nějakého hosta (třeba kamaráda ze školy, ale někteří si pozvali třeba i rodiče). Museli jsme vytvořit plakát o nějaké osobnosti, kterou obdivujeme, a připravit o ní krátkou řeč. Hosté pak chodili kolem plakátů, poslouchali naše projevy a mohli třeba klást otázky. Musím říct, že mně to přišlo trochu hloupé, muset dělat takový plakát, připadalo mi to spíš jako úkol ze základní školy :). Předmět jako takový špatný nebyl, ale kdybych bývala měla na výběr, určitě bych si raději zapsala něco odborného.