Zhodnocení zimního quarteru

Svůj druhý quarter na MSOE mám za sebou, je tedy čas zamyslet se nad tím, co mi přinesl a jaký vlastně byl. Pokusím se tu popsat a zhodnotit všech pět předmětů, které jsem po deset týdnů navštěvovala. Musím říci, že některé z nich byly pro mě spíš zklamáním, v těch ostatních jsem se ale zase na druhou stranu snad něco naučila. Na FELu mi z toho také nebude platného tolik, kolik jsem čekala, ale to naštěstí myslím nebude velký problém.

Úvodem trochu k tématu náročnosti studia na MSOE. Hodně se tu mezi studenty povídá, jak je MSOE těžká škola. Já samozřejmě nevím, jaká je úroveň na ostatních školách tady, ale upřímně řečeno, až tak zlé mi to tu nepřijde. Připadá mi totiž, že zdejší studenti trochu zaměňují "těžké" za "časově náročné".

Úkolů je tu opravdu hodně. Když o tom ale tak přemýšlím, zas o tolik více než na FELu tu toho není. Programovací úlohy nebo úkoly z matematiky přece máme i u nás. Jenže tady si k téměř každé úloze musíte připočítat ještě "report", neboli několikastránkové pojednání o tom, co jste se snažili udělat, jak vám to šlo a jak to nakonec dopadlo. A to je občas otrava. Časem totiž začnete mít pocit, že tyhle elaboráty píšete úplně zbytečně a spíš než abyste se na nich něco naučili, vám prostě jen ubírají čas. Abyste rozuměli, já nejsem proti tomu, aby se k programovacím úlohám psal i nějaký text, pokud to má smysl. Ale ono to chce hodně velkou dávku disciplíny, abyste se přemohli a vydrželi psát každý týden třeba tři reporty o tom, jakou primitivní věc jste v rámci laborky z toho kterého předmětu zrovna naprogramovali.

I od studentů ostatních oborů často slyším, kolik paperů mají zrovna odevzdávat. Když jsem učiteli, který vede naši Peer Mentor Group, řekla, že u nás tolik reportů psát nemusíme, jeho reakce byla: "A kde se tedy studenti naučí psát?". No, něco na tom možná bude. Na druhou stranu, tyhle dovednosti by si měl člověk prostě přinést ze střední školy. Tady na MSOE mají v prvním ročníku dokonce povinnou i angličtinu. Dokážete si představit, že bychom měli v prváku na FELu češtinu a psali slohovky?

Zkrátka - ano, studium na MSOE je, alespoň z mého poohledu, náročné v tom, že máte neustále haldy práce. Ale takové ty typické situace, kdy se doma před tím, než vůbec můžete začít na nějakém úkolu pracovat, snažíte hodinu přijít na to, jak se ta zatracená atributovaná překladová gramatika dělá, nebo co je to vlastně ten grupoid, ty mi tady nějak "chybí". Učivo tu není prostě tak těžké na pochopení, alespoň pokud jste člověk, který se na vysokou školu dostal díky své inteligenci a ne jen nějakou náhodou. Myslím, že je to hlavně tím, že množství toho, co se studentům během jedné hodiny (potažmo jednoho předmětu) snaží nalít do hlavy na MSOE a na FELu, je ve značném nepoměru. Na MSOE se nejprve ujistí, že všichni pochopili, a až pak se jede dál. Na FELu když nestíháte, máte smůlu.

Myslím, že bych k tématu rozdílu mezi FELem a MSOE mohla povídat ještě docela dlouho, ale změňme téma a pojďme se už konečně podívat na ty předměty, které jsem v zimním quarteru absolvovala.

Software Engineering Process (SE-280)

Zajímavý předmět, který jsem měla s dr. Sebernem, který je zároveň mým studijním poradcem. Dr. Sebern je skvělý učitel, je na něm vidět, že mu to pálí a má jak výbornou znalost teorie, tak spoustu zkušeností. Vždy byl ochotný s čímkoli pomoci a na každou otázku jsem dostala nadočekávání vyčerpávající odpověď. V předmětu se probíralo PSP, což je registrovaná značka pro jednu z mnoha existujících metod, jak vyvíjet software. Hlavní váha byla na laboratorních úlohách - v každé jsme měli za úkol v jednom vývojovém minicyklu přidat do předpřipravené kostry programu nějakou funkcionalitu. Vzhledem k tomu, že předmět je určen pro druháky, není to, co máte programovat, nijak náročné, ale to stejně pro předmět není podstatné. Při vypracovávání laborky si musíte měřit čas, odhadovat velikost svého kódu, dělat si poznámky o tom, v čem děláte chyby, co vám jde a tak dále. Výhodou rozhodně je, pokud předem víte něco o statistice (já jsem absolvovala předmět Probability and Statistics, který je prerekvizitou, v podzimním quarteru), ale obejdete se i bez toho. Lidem se smyslem pro detail se musí tento předmět líbit. Já jsem celý quarter bilancovala mezi chvílemi, kdy mě to bavilo, a chvílemi, kdy jsem proklínala nutnost neustále analyzovat svojí práci. Ale rozhodně to byla přínosná zkušenost.

Software Quality Assurance (SE-4831)

Jak je z názvu předmětu asi jasné, deset týdnů jsme se v tomto předmětu zabývali tím, co se dá udělat pro to, abychom dokázali produkovat kvalitnější software. Téma je to zajímavé, ale musím přiznat, že jsem od tohoto předmětu čekala trochu víc. Ne že by byl vyloženě špatný, ale zkrátka se v něm "jen" splnila povinnost poučit studenty o různých metodách a technikách. Kurz vedl dr. Schilling, kterého jsem měla už v předchozím quarteru na předmět o testování softwaru. Dr. Schilling není nijak výjimečný, zkrátka dělá svou práci. Trochu mě štval tím, že neustále používal svůj tablet a měl v oblibě do slajdů během hodiny pořád něco psát a zvýrazňovat i to, co už tam bylo. Ono je fajn tyhle technologie zakomponovat do výuky, jenže musí to být uděláno smysluplně a s citem. Rovněž komentáře k našim laborkám psal do odevzdaných pdfek "ručně" a ještě k tomu psacím písmem (na přednáškové slajdy naštěstí psal tiskacím). Na vyluštění těch poznámek bych si musela asi najmout nějakého odborníka na hieroglyfy. Alespoň o jeden slajd se s vámi musím podělit: jak se má třeba člověk učit na zkoušku z něčeho jako je tohle? :)

Ale abych nepřeháněla - zas tak tragické to nebylo, protože na testy jsem se stejně moc učit nemusela. Stačilo udělat si povolený dvoustránkový tahák a bylo vyřešeno. Plus samozřejmě umět alespoň trochu myslet. Laborky byly dost rozporuplné, několik jich bylo zajímavých, v některých jsem se trochu ztrácela díky tomu, že byly navázány na Senior Design Project. To je cosi jako týmová bakalářka pro zdejší čtvrťáky. Úmyslem (jistě dobrým) bylo, aby se to, co se naučíme o zlepšování kvality, zakomponovalo právě do těchto projektů. Jenže já jsem k žádnému týmu nepatřila (v čemž jsem kupodivu nebyla sama), takže mě prostě museli někam náhodně přiřadit. Snažila jsem se alespoň nějak klukům s laborkou pomoci, i když to právě vzhledem k tomu, že jsem o jejich projektu nic nevěděla, bylo občas dost těžké.

Operations Research (IE-612)

Operační výzkum, první (a také bohužel poslední) předmět z magisterského studia, který jsem si na MSOE zapsala. Na FELu se učí předmět se stejným názvem a velmi podobným obsahem, proto také doufám, že mi ho za něj uznají. Předmět byl zajímavý a docela mě bavil, náročnost byla přiměřená a také jsem konečně ve třídě nebyla nejstarší :). Nevýhodou byla jen ta večerní tříhodinovka, ale tak to prostě na MSOE s kurzy pro starší studenty chodí. Přes den tihle lidé totiž pracují a do školy chodí až večer.

Advanced Unix & System Administration (MS-373)

Co se týče tohoto předmětu, mé obavy o jeho (nízké) náročnosti, o kterých jsem tu psala na začátku quarteru, se víceméně potvrdily. Ne že by témata, která byla na programu, byla až tak triviální. Hlavní náplní bylo programování v Perlu, systémová volání v Linuxu (takže programování v C), makefile a věci související a nakonec trochu na téma uživatelé, skupiny, správa místa na disku... To všechno by se dalo probrat do hloubky, jenže to se nedělo. Učitel, Ind jménem Vairavan Vairavan, tomu podle mě upřímně řečeno moc nerozuměl. Když někdo nechápe rozdíl mezi přesměrováním (">") a rourou ("|"), tak by podle mě žádný Linuxový předmět učit neměl. Zkrátka "VV", jak mu všichni díky jeho iniciálám říkali, prostě jel přesně podle učebnice (za celý quarter opravdu neřekl absolutně NIC svého) a hodiny probíhaly ve stylu: "Tak například tohle je šikovný příkaz. Anebo tenhle. Anebo tenhle...". Prostě náhodná směsice, ale pořádně jsme se vlastně nedozvěděli o ničem. Přesto to nebyl čas pro mě úplně ztracený, třeba alespoň v tom Perlu jsem se trochu naučila, když jsem si pak sama zkoušela programovat úkoly z učebnice. Poučení pro budoucí výměnné studenty z FELu: pokud jste z oboru softwarové inženýrství, dejte si pozor na předměty se zkratkou začínající na MS. Budou na vás hodně lehké.

Advanced Database Management (MS-4831)

O předchozím předmětu jsem řekla, že to až taková ztráta času nebyla a přece jen jsem se tam něco užitečného naučila. O tomto předmětu musím říct, že to absolutní ztráta času BYLA. Kde začít? Za prvé, popis předmětu na stránkách MSOE mluvil o SQL, správě transakcí nebo distribuovaných databázích. Což nemělo vůbec nic společného s tím, co jsme tam ve skutečnosti dělali. Dr. Weinberger, kterého prý najali čtrnáct dní před začátkem quarteru, předmět úplně překopal, o čemž se ovšem nás pět, kteří jsme se do hodiny zaregistrovali, vůbec nedozvědělo. Náplní tedy nakonec bylo naprogramovat webovou stránku v ASP.NET. Maximum, kterého jsme za celou dobu dosáhli, bylo, že tahle stránka uměla za pomocí kombinace C# a jazyka LINQ zobrazit obsah tabulek z databáze (MS SQL) a přidávat či mazat řádky. Ať se na mě na MSOE nezlobí, ale tohle jsme mohli zvládnout během první tříhodinovky! Mimochodem, všechno jsme samozřejmě klikali ve Visual Developeru. Oni by také tři (z pěti) studentů navštěvující tento předmět nic jiného ani nezvládli. Tím se dostávám k dalšímu problému. Jelikož se programovalo v C#, učitel si dal za cíl se během prvních třech týdnů ujistit, že to všichni v pohodě zvládají. Jenže, přestože oficiální prerekvizitou k prerekvizitě k tomuto předmětu (komplikované? :) ) je úvod do Javy, tihle tři absolutně netušili, co je objektové programování. K čemu slouží konstruktor nepochopili ani po tom, co jsme několik hodin strávili snahou jim to vysvětlit a jsem si naprosto jistá, že to neví doteď. Kdyby se tohle stalo na FELu, jelo by se prostě dál. Ani po dvou hodinách nechápeš nebo nechceš pochopit? Tvůj problém. Douč se to sám, jinak letíš. Jenže tady ne. Tady se učitel až do poslední chvíle pořád snažil jim to vysvětlit a já upřímně obdivuji jeho trpělivost. Nemělo to cenu, jen to neuvěřitelně celý předmět brzdilo. Určitě si dovedete představit, jak "přinosné" pro mě tyhle večery byly, stejně jako pro toho druhého chudáka kluka, který tam každou středu stejně jako já jen bezmocně seděl a přemýšlel, co tam dělá. Plus hodiny byly každý týden od sedmi do deseti (!) večer. A že jsem si tohle původně chtěla nechat na FELu uznat za Databázové systémy 2? Ani náhodou. Tohle byl zatím můj největší omyl co se týče předmětů tady :).

Update (7. března 2010):
Konečná hodnocení ze všech předmětů jsou už oficiálně známá, tady jsou tedy mé známky. I tentokrát z toho mám radost :).

název předmětu	kredity	známka
Advanced Database Management	3	A
Advanced Unix & System Administration	3	A
Operations Research	3	A
Software Engineering Process	3	A
Software Quality Assurance	3	A