Když už jsem jednou v USA, nemůžu si přece nechat ujít zápas jednoho ze zde nejoblíbenějších sportů, kterého si my v ČR moc neužijeme. Ano, baseball. Zdejší tým hrál minulý týden zápas a 200 studentů z MSOE dostalo šanci se tam zadarmo podívat. Mezinárodní studenti se mohli přihlásit jako první, samozřejmě jsme neváhali. Zápas se konal 18. září od sedmi hodin večer, my jsme od školy vyrazili klasickými žlutými autobusy s předstihem. Miller Park, domovský stadion týmu Milwaukee Brewers, je opravdu pěkná stavba, dokonce se zavírací střechou, kdyby třeba pršelo. Nepršelo.
Američané pojímají zápasy spíše jako společenskou než sportovní událost. Když jsme dorazili na místo, parkoviště bylo plné lidí seskupených kolem grilů a stolů s jídlem, posedávajících na přivezených židličkách a klábosících s kamarády. Některé americké stereotypy tu zkrátka opravdu platí.
Lístky jsme měli do nejvyšších sekcí stadionu, takže jsme měli dobrý výhled na hřiště. Odvrácenou stranou mince bylo, že jsme nebyli tolik vtaženi do hry. Ale nevadilo. Stadion nebyl úplně plný, ale moc k tomu nechybělo. Jak jsme se později na informační tabuli dozvěděli, přišlo 39000 lidí z celkové kapacity 41900. Takže žádná komorní událost.Co se týče baseballu, musím napřed říct jednu věc. Moc tomu nerozumím. Znám pravidla (tj. co a jak kdo má dělat), ale třeba bodování a podobné věci už jdou lehce mimo mě. A kromě toho, byl to můj první baseballový zápas vůbec. Popis toho, jak hra probíhala, by vás stejně asi moc nezajímal, tak zmíním jen některé zajímavosti. Nebo že by někdo v Praze fandil Milwaukee? :)
Hra začala americkou hymnou, všichni diváci poctivě vstali a zpívali. Já jen to první. Byly i nějaké ohňostroje a samozřejmě byla představena obě mužstva. Milwaukee Brewers hráli v bílých dresech proti Houston Astros v červených. To se rozumí, že jsem fandila domácím. Co se týče samotné hry, docela se mi to líbilo. Tempo nebylo nijak závratné, což komentovali i místní. Kdybych měla citovat, tak: "This game is fucking slow". Čtvrtina diváků přišla až po začátku a minimálně polovina se po většinu času cpala popcornem, nachos, buráky a jinými pochutinami a zapíjela to pivem. Uličkami mezi sedačkami procházeli prodavači pití a pokud jste chtěli pivo, museli jste povinně ukázat ID (občanku). Tenhle zákon se tu opravdu docela přísně dodržuje. Během pauz, stejně jako na hokeji, hrála muzika, což vedlo některé (připitější) divačky dokonce k tanci.
Během přestávek na informační tabuli běžely různé reklamy, informace, který divák zrovna vyhrál v soutěži některého ze sponzorů, nebo dokonce (už trochu neoriginální) žádost o ruku. Zhruba v polovině hry přišly na řadu slavné "Racing Sausages". Pět párků (resp. lidí v kostýmech párků, jak vám asi došlo) obíhá polovinu hřiště a diváci se dohadují o tom, kdo tentokrát vyhraje. Bude to hot dog, chorizo, "bratwurst", polský či italský párek? Zkrátka takové legrační zpestření a zdejší tradice. Tentokrát vyhrál myslím polský párek :).Celou hru jsem poctivě sledovala, zápas trval celé tři hodiny (a několik minut k tomu). Nakonec to Brewers dotáhli k vítězství, 3-2. Diváci odcházeli z obřího stadionu spokojeni. Já bych zápas sice neklasifikovala jako nejlepší zážitek mého života, ale bylo to fajn.
Třeba se ještě někdy na hru Brewers dostanu. Nebo na zápas některého z dalších zde oblíbených týmů. Vůbec nejvíc se tu prý fandí americkému fotbalu (tým Packers), a kromě baseballu pak ještě basketballu (Bucks) a hokeji (Admirals).
Žádné komentáře:
Okomentovat